Korunovace rímských králu a císaru i jejich manželek probíhaly podle okolností v Cáchách (Aachen), Frankfurtu nad Mohanem (Frankfurt am Main), Reznu (Regensburg) a jednou dokonce v Augsburku (Augsburg). Tyto korunovace byly posloupností svetských a sakrálních aktu suverenity, obradu a svecení k inauguraci nového vládce ve Svaté ríši rímské. Zpocátku korunovace rímských císaru a králu až a malé výjimky probíhaly v souladu s ustanovením Zlaté buly Karlovy z roku 1356 v Cáchách, a to až do korunovace Ferdinanda I. v roce 1531. Byly provádeny ve staroslavném dómu Karla Velikého arcibiskupem kolínským, kterému asistovali arcibiskupové mohucský a trevírský.
Rímská koruna byla až do napoleonských válek uložena v Norimberku a odtud se do korunovacního mesta slavnostne prevážela. Volebním mestem byl Zlatou bulou Karlovou stanoven Frankfurt nad Mohanem. Ferdinand I. však nechal v roce 1562 svého syna Maximiliana ihned po zvolení korunovat prímo ve Frankfurtu, a tak se toto mesto stalo i mestem korunovacním. Volba nového panovníka se konala v postranní, tzv. volební kapli katedrály sv. Bartolomeje (Kaiserdom St. Bartholomäus).
Poslední římský císař František II.…